(...ani já, ani můj kolega jsme se nestihli stoprocentně připravit na reportáž)
V sobotu ráno jsem se přitulil ke své ženě a těšil se, že si ještě přispíme. Ona se však zvedla z postele a pustila rádio. Hned první zpráva oznámila, že hoří nedaleká chemička a doprava mezi Litvínovem a Mostem je odkloněná přes Komořany. Instinktivně jsem naházel do tašky fotografickou techniku, posbíral poslední roličky filmů a stopem dojel nedaleko místa obrovské havárie. Bylo deštivo, od křižovatky jsem musel ještě kilometr pěšky po mokré silnici, chemičku jsem neviděl, ale orientoval jsem se podle sloupu mohutného černého kouře, který se rozplýval v mlžném oparu. Všude stála hasičská auta, výhled mi zakrývala zeď továrny a tak jsem se domluvil se záchranáři, že si vylezu na jejich vůz. Požár byl v tu chvíli schovaný pod nánosem pěny. Asi za hodinu dorazil kolega Petr Josek z pražské pobočky agentury Reuters. Vytáhl se za mnou na auto, udělal pár snímků teleobjektivem, ale pak mu došla baterie v jeho foťáku. Nacvakal tedy ještě kompaktem pár záběrů přes díru ve zdi a podal mi balík svých filmů, abych mu nafotil požár, kdyby se něco dělo a odjel vyvolat své negativy do Prahy. Balík nových filmů u požáru pro mne znamenal nečkaný zázrak. Hasiči mi půjčili svou záchranářskou reflexní bundu i přilbu a já se maskovaný vydal za zeď vyfotit něco extra. Pomalu jsem mířil k doutnajícímu místu mezi ohořelými nádržemi, když mne překvapil velitel směny ve stříbrné přilbě. „Co tu děláš?” okřiknul mě. „Rád bych něco vyfotil, z venku není nic vidět,“ odvětil jsem. Podíval se na mne: „Hele, je to největší poválečný požár v České republice, tak to foť, ale opatrně a nesmí tě vidět velitel zásahu v té zlaté přilbě, ten by tě vyhodil!”. Došel jsem tedy se štěstím na dohled epicentra, vyfotil hasiče jak pěnou z požárních děl přikrývají údolí vyvěrajících ohňů a pak mě prozradil plnovous. Velitel zásahu mne vypověděl ven. Nevrátil jsem se ještě ani ke zdi, když mne odhodil silný výbuch, oheň prorazil pěnový příkrov a dral se do obrovské výšky. Pořídil jsem na poslední chvíli ještě pár snímků zasahujících aut, ale potom mě za plot vyvedl policista a objekt továrny policie zcela uzavřela i pro novináře.
V pondělí jsem filmy vyvolal a nabídl fotografie několika obrazovým redakcím. Snímek z epicentra si vybral časopis Týden a otiskl jej jako foto Týdne.
(požár v Chemopetrolu Litvínov 23. - 29. listopadu 1996)